Seminář – Harada Kazuhiro (原田 一廣) 2017 (část 1)

Ve dnech 10 – 12. března jsme měli příležitost zúčastnit se velmi přínosného semináře pod vedením mistra Harady Kazuhiróa (8. dan iaidó, kjóši). Učástníky mimo jiné potěšily i besedy, jimiž byl poměrně náročný trénink prokládán. Právě o nich bych si dovolila spravit příznivce bojových umění. Účelem páteční a sobotní besedy bylo především zodpovězení dotazů účastníků. Objevily se praktické otázky ohledně zdraví, meče, způsobu cvičení, duchovního zázemí iaidó, jeho cílů a přirozeně se hovořilo i o zásadních rozdílech mezi dó a džucu. O dotazy základní ani komplikované nebyla nouze a mistr velmi ochotně osvětlil vše, co nás zajímalo, vážně, ale přesto s humorem, čímž povznesl naši mysl ve vyčerpaném těle :).

CB_03_2017_329-768x149

Obrázek 1 z 1

Mistrovo povídání bych chtěla alespoň stručně přiblížit, budu ho tedy parafrázovat tak, jak jsem ho pochopila:

• K iaidó se mistr dostal přes kendó, kterému se věnoval na základní škole. Zde měl možnost vidět iai učitele jeho učitele na kendó. Původně se domníval, že iai je jakousi nástavbou na kendó. Byl zaujat natolik, že se (již na stř. škole) pohyby snažil napodobit a poté, co si vydělal na meč, se pustil do skutečného tréninku.
• Abychom předešli zdravotním potížím, je třeba provádět iai celým tělem a vyvarovat se zejm. přetěžování rukou a paží. Správná synchronizace pohybů a plynulé provádění kata není není samoúčelné, má nám pomoci udržet tělo silné a v dobrém stavu (posiluje svaly uvnitř těla). Mistr také neustále zdůrazňoval, že dobré iai nevyžaduje použití velké síly a rychlosti a tak ani zvuk meče není podmínkou správného seku.
• U tématu cvičení s ostrým mečem mistr uvažoval o odlišných pocitech a ostražitosti, které člověk zakouší. Hloubka uspokojení/spokojenosti ze cvičení se podle něj také posune. Nevidí problém s používáním iaitó až do 8. danu, otázkou je, zda to člověku bude stačit, nemluvě o pravidlech zkoušek a soutěží.
• Některé zajímalo, jak pro sebe najít správný meč. “Správný meč člověk zkrátka pozná, je to jako s manželkou,” tvrdí mistr. Je třeba najít takový, který je vhodný pro naši tělesnou konstituci.
• Při dotazu na duchovní praxi mistr nevyzdvihl žádné konkrétní učení nebo filozofii, ale uvedl nás – zejména nováčky – do problematiky dó  a principu kacudžinken – meč dávající (zachovávající) život. Pracuje především s myšlenkou odrazení nepřítele od útoku. K tomu je duševní příprava zapotřebí. Součástí takové “duchovní praxe” může být čtení knih, ale i chození po horách a rozjímání v přírodě. Základem je ovšem každodenní, všední život, ve kterém se snažíme zdokonalit.
• Mistr se také podělil o vlastní zkušenost, kdy mu jeho mistr před zápasy doporučil, aby přestal cvičit a vůbec na zápasy nemyslel a místo toho ”otevřel své srdce”.
• Zajímavým momentem iaidžucu i iaidó je pro mnohé z nás čiburi. Podle mistra je především vyjádřením lítosti nad smrtí soupeře. Je to chvíle zklidnění. Dále, když hovoříme u soupeři, je třeba si uvědomit, že není třeba a není ani žádané si při provádění techniky představit zneškodnění soupeře realisticky. Zneškodnění je symbolické, je to poražení vlastních slabostí, vlastních charakterových vad (jak říká mistr: “špatné mysli/srdce/ducha”) – tím se dó liší od džucu.
• Tórei, úklona meči, je výrazem pokory a poděkování všem okolnostem, které nám umožnily cvičit iai.
• Pokud jde o to, co mistrovi iai přineslo do života, je zřejmé, že nejcennější pro něj bylo a je setkávání s dalšími iaidoka, báječnými lidmi, mistry…

Na nedělním programu byla mimo trénink a enbu diskuse mezi účastníky a mistrovým žákem Cristianem, který provádí výzkum ohledně japonských umění. Při besedě, kdy kladl otázky on nám účastníkům, zaznělo mnoho různých odpovědí. Mistrovi jsme takto poskytli zpětnou vazbu a mohli jsme porovnat naše názory. Z nich bylo zřejmé, jakým množstvím přístupů se lze k iaidó stavět. Pro zajímavost uvádím alespoň otázky:

• PROČ cvičíte iai? (Co vás k němu vede?)
• ZA JAKÝM ÚČELEM cvičíte iai? (Co od něj očekáváte?)
• Co je provás iai?
• Co je pro vás DÓ a DŽUCU?

Tímto jsem shrnula teoretickou/diskusní část semináře. Praktická část čili samotné cvičení a jeho teorie bude rozebrána v části 2.

Foto: Jaroslav Říha